Jules Verne, vizionář a zakladatel sci-fi literatury

Jules Verne, zakladatel veděckofantastické literatury  

Jules Verne toužil po celý život zažít velké dobrodružství. Ve své fantazii se vydával na pozoruhodné cesty, které pak zaznamenával do svých příběhů. Mladý Jules byl pěkné kvítko. V jedenácti utekl z domova a nechal se najmout jako plavčík na loď, která plula do Indie.

Po studiích obchodoval na burze, aby uživil rodinu. Hlavně ale toužil uspět jako spisovatel. Povedlo se mu to až po mnoha pokusech. Průlom přinesla kniha Pět neděl v balóně. Z Verna se ze dne na den jako mávnutím kouzelného proutku stal jeden z nejoblíbenějších francouzských autorů.

Bývá spolu s britským spisovatelem Herbertem Georgem Wellsem považován za zakladatele science-fiction literatury. Ve svých dílech popsal a předpověděl řadu technických objevů a vynálezů – například lety balónem, skafandr, cestování do vesmíru, elektrický motor, tank nebo vrtulník. Na počest spisovatele byl jeho jménem v šedesátých letech pojmenován kráter na odvrácené straně Měsíce.

„Všechno, co si někdo dokáže představit, může někdo uskutečnit.“ (Jules Verne)

Jules Verne a obdivuhodný počin edice Omega

Nakladatelství Omega má v plánu pozoruhodný kousek - postupně vydá všechny Verneovy romány. V současnosti má na kontě už několik klasických verneovských příběhů (například Dva roky prázdnin, Tajemný hrad v Karpatech, Pět neděl v balóně, Dvacet tisíc mil pod mořem, Cesta do středu Země, Cesta kolem světa za osmdesát dní) a další chystá.

Všechny knihy vycházejí v tvrdé vazbě a nové úpravě dle převzatých textů z prvorepublikových vydání. Tituly jsou vytištěny na křídovém papíře. V naprosté většině případů je doprovází kresby Léona Benetta, nejvýznamnějšího ilustrátora Verneových knih. 

Jules Verne se dlouho pokoušel prolomit literání smůlu. To se mu podařilo po mnoha pokusech až u knihy Pět neděl v balóně, od jejíhož vydání uplynulo přes sto padesát let. Je autorem padesáti čtyř dobrodružných a vědeckofantastických románů a sedmi povídek, které napsal v letech 1863 až 1905. Tato díla byla zařazena do cyklu, který nese název Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires).

Verne je mistrem dobrodružství. Umně kombinuje napětí s historickými a dobovými fakty takovým způsobem, že čtenář stěží odloží knihu dřív, než otočí poslední list. Téměř dvacítka jeho děl se dočkala jednoho či více filmových zpracování. Některé verneovky se staly předlohou pro vznik televizních seriálů či dramatických ztvárnění.

Dvacet tisíc mil pod mořem 

Francouzský přírodovědec profesor Aronnax se rozhodl zúčastnit výpravy na palubě americké fregaty Abraham Lincoln. Ta měla objasnit záhadu podivuhodného netvora, který ohrožuje námořní plavbu. Překvapující bylo, když po srážce lodi s příšerou zjistil, že se nejedná o neznámé zvíře, ale o obdivuhodnou ponorku záhadného kapitána Nema. Dvacet tisíc mil pod mořem patří k nejlepším fantastickým románům vůbec. Tato legendární kniha existuje také v mnoha filmových a rozhlasových adaptacích. Snímek z poloviny padesátých let, kde jednu z hlavních rolí hrál nezapomenutelný Kirk Douglas, dokonce získal nejprestižnější filmové ocenění Oscar.

Dva roky prázdnin

Pro patnáct mužů, z nichž nejmladšímu bylo osm a nejstaršímu patnáct let, to měla být příjemná a bezpečná prázdninová plavba kolem Nového Zélandu. Jenže kvůli souhře nešťastných událostí zahnala bouře jejich jachtu až k opuštěnému ostrovu, kde ztroskotali. Dokážou si obyčejní hoši z města poradit v nepříznivých podmínkách? Dva roky prázdnin je jeden z nejznámějších dobrodružných románů Julesa Verna. Příběh inspiroval mnoho dalších spisovatelů a také on posloužil jako předloha pro několik filmů a seriálů. Podle knihy vznikl rovněž snímek zakladatele českého trikového filmu Karla Zemana Ukradená vzducholoď.

Cesta kolem světa za osmdesát dní

Dnes zabere cesta kolem světa několik desítek hodin. Ale v devatenáctém století na ni bylo třeba počítat minimálně s několika měsíci. Proto považovali členové Reformního klubu za neslýchaně opovážlivé, když anglický gentleman Phileas Fogg prohlásil, že takovou výpravu zvládne přesně za osmdesát dní. A aby všechny přesvědčil, že to myslí vážně, podpořil svá slova sázkou o neuvěřitelných dvacet tisíc liber. Rovněž Cesta kolem světa za osmdesát dní se zařadila po bok velkých děl světové literatury. Kniha byla od svého vydání několikrát zfilmována. Nejznámější ztvrárnění, animovaný seriál Willy Fog na cestě kolem světa za 80 dní, baví divaky již tři desítky let.

Tajemný hrad v Karpatech

V polozříceném opuštěném transylvánském hradu se objevila záhadná světla. Nad hradní věží se začal vznášet kouř. Pověrčiví vesničané z podhradí se obávají, že se zde usadil čert. Děsivou teorii podporují i záhadné zvuky. Obyvatele vesnice ještě víc vyděsí tajuplnější události, které se v okolí hradu náhle začínají odehrávat... Mnoho lidí si tento román automaticky spojí se známou filmovou komedií Tajemství hradu v Karpatech, ale málokdo už tuší, že kniha byla inspirací i pro jeden z nejznámějších světových hororů – Drákulu.

Cesta do středu Země

Islandský alchymista Arne Saknussen po sobě zanechal zašifrovaný dopis s popisem svého sestupu do středu Země. Když se k této zcela neuvěřitelné zprávě ze šestnáctého století dostane profesor Lidenbrock, rozhodne se zorganizovat expedici, která se pokusí cestu zopakovat. V Cestě do středu Země Verne skloubil vědeckofantastické úvahy o tom, co se nachází uvnitř naší planety, s napínavým příběhem plným akce a nečekaných zvratů. Stejně jako většina verneovek se i Cesta do středu Země dostala na televizní obrazovky a filmová plátna.