RECENZE: Dokud žijí motýli

Adriana Šťastná 22. června 2021

RECENZE: Dokud žijí motýli - titulní obrázek

Hanni Münzer je německou autorkou, která mi doposud nebyla příliš známa a já musím objektivně říct, že je to škoda. Přesto, že už má na svém kontě pár knížek, pokud by se do budoucna snažila svůj rukopis rozšířit, jistě bych po ní znovu sáhla. Tato žena má totiž jedinečný dar. Dokáže poutavě vyprávět a její příběh má smysl a nepůsobí příliš uměle, jako to občas u některých autorů vnímám.

Samotná kniha je velmi zvláštní – má zajímavou obálku, která mě na první dobrou upoutala díky své nevšednosti, a anotace jako taková se zdála být také velmi čtivá. Tentokrát jsem vedle opravdu nesáhla, a naopak s lítostí jsem po velmi krátké době knihu odložila, protože příběh doslova utekl jako voda.

Nedostupné

Dokud žijí motýli

Hanni Münzer

4.0 z 5 hvězdiček
kniha
NĚŽNÝ PŘÍBĚH O KŘEHKÝCH DUŠÍCH A MEZILIDSKÝCH VZTAZÍCH | „Tančit ve slunečních paprscích je snadné, teprve v dešti je to umění!“ Po osudové ráně se Penelopa stáhla do ústraní. Neodvažuje se doufat, že by se do jejího...

Nedostupné

Uložit do seznamu

Příběh

Penelopa neměla úplně tak lehký život a po mnoha životních ranách, které už měla pocit, že nemůže ustát, se raději přesunula do ústraní. Její život jako kdyby skončil a ona už jen čekala, až i její poslední minuty tady na světě uplynou a její utrpění bude navždy pryč. Přestože bývala optimistkou, tady už světlo na konci tunelu příliš neviděla a možnost znovu potkat lásku, žít spokojeným životem a být šťastná – to se zdálo více než nereálné.

A pak je tu Trudi. Žena, která už za sebou nějakou tu minulost má, není tou nejmladší, ale je důkazem toho, že život by si měl člověk užívat plnými doušky. Jako kdyby jí v žilách kolovala krev mladice, která ví, že zažije ještě mnoho hezkého.

Kartami osudu zamíchá i setkání s novým sousedem Jasonem, který také není žádným morousem. Penelopa tak znovu začíná objevovat kouzlo všedních dnů, i přesto, že zpočátku to není až tak jednoduché.

Verdikt

Příběh je plný hezkých životních chvil, které pokazují na to, že ne vždy vše musí být tak zlé, jak na první pohled vypadá. Na druhou stranu však poukazuje i na stinnou stránku, která mnohdy život komplikuje, avšak nikdy není pozdě z rozjetého vlaku vystoupit a žít tak, abychom byli šťastní.

Dokud žijí motýli vám vykouzlí úsměv na rtech a poukáže na to, že věk je pouhé číslo, které nic neznamená. Vše je jen o životním elánu a povaze každého z nás.

Příběh je popsaný na více než 300 stránkách, ale ani tak by mi nevadilo, pokud by pokračoval ještě o něco dál. Je totiž přesně tím čtením, které v člověku probudí spoustu pozitivních myšlenek a donutí nás občas udělat i ty nejbláznivější rozhodnutí, na které už jsme dávno zapomněli. Pokud vás tedy zajímá, jak to nakonec s hlavní hrdinou dopadlo, tak věřte, že přečtení knihy za to opravdu stojí.