Tvorba Karla Čapka, autora Devatera pohádek, obsáhla všechny žánry

Pojďme se podívat na jeho tvorbu a o některých knihách malinko podrobněji. Jeho život i dílo stojí na to!

Karel Čapek je nejvýznamnější představitel demokratického proudu české meziválečné literatury, autor světové proslulosti. Čapek se narodil v Malých Svatoňovicích v Podkrkonoší ve velice kulturním prostředí, což mělo velký vliv na jeho tvorbu. Je to autor, který se dobře čte, protože při svém psaní myslel pořád na čtenáře. Čtenář má také pocit, že Čapek promlouvá k němu a jenom k němu. Je vynikající vypravěč. K jeho tvorbě se nemusíme proplétat řadou metafor, ale je velice dobře srozumitelná.

Jeho tvorba obsáhla všechny žánry. Významné postavení mají jeho vědecko-fantastická a utopická díla. Věnoval se i kreslení, které v mnoha knihách uplatnil. Ilustroval například své cestopisné fejetony (Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska či Cesta na sever). Svou tvorbou dosáhl světové úrovně. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha světových jazyků. Jeho hry jsou hrané na prknech, co znamenají svět. Je autorem sloupku (kratší text v pravém sloupci 1. strany novin, aktuální, vtipné zpracování, tištění kurzívou) a jeho bratr byl tvůrcem slova robot, které se stalo součástí slovní zásoby.

Jako novinář působil Čapek v Národních listech a později především v Lidových novinách. Díky novinařině byl stále ve střehu, aniž by čekal na nějakou „múzu“. Psal pravidelně a musel se zajímat o vše ve světě. Čapkova první literární díla vznikla ve spolupráci s bratrem Josefem – Krakonošova zahrada, Zářivé hlubiny či Láska hra osudná aj.

Větší prozaické práce jsou často varováním před hrozícím nebezpečím a zneužitím vědy proti člověku. Utopický námět má sloužit jako symbol k pojmenování reálného nebezpečí. Karel Čapek se také zajímal o pragmatismus a relativismus, filozofické směry, které umělecky zpracoval do románové trilogie – Hordubal, Povětroň a Obyčejný život, které spojuje poznání druhého člověka. 

Čapek dětem
Pro tvorbu Karla Čapka, kterou věnoval dětem, je typické, že pohádkové bytosti žijí na skutečných místech, jako je Hronov nebo Úpice. Pohádkové bytosti komunikují s lidmi a nejsou vyloženě „zlé“, mají spíše své slabiny. Čapek je vypravěčem tělem a duší a v jeho pohádkách je mnoho novotvarů.

Velice oblíbené jsou jeho pohádky – Devatero pohádek – a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek (1932). Jde o moderní pohádky ozvláštňující tradiční lidové motivy. Jsou jazykově bohaté, autor zde využívá synonymie. Autor bere inspiraci z běžného života. Nejen děti, ale i rodiče jistě potěší příběhy s půvabným humorem, jako jsou například Velká pohádka doktorská, Velká kočičí pohádka, Pohádka pošťácká či Velká policejní pohádka a další. Některé tyto pohádky byly i zfilmované.

Jako útvar, v němž propojil vyprávění, kresby a fotografie, pojal pohádkovou knihu Dášeňka čili život štěněte z roku 1932. Jde o vyprávění o narození a růstu štěňátka Dášeňky. Dášeňka je drsnosrstý foxteriér, která jako každý rozpustilý pejsek neposedí. A tak má Karel Čapek o čem psát. Součástí knihy jsou i další pohádky o pejscích. I tato kniha byla zfilmována.

Čapkovy dramatické a románové utopie
Utopický námět má Čapkovo drama R.U.R. (1920, zkratka značka továrny Rossum´s Universal Robots, slovo robot údajně vymyslel jeho bratr Josef Čapek a později se rozšířilo do všech světových jazyků). Roboti čili umělí lidé se vzbouří proti lidstvu a zničí všechny až na konstruktéra Alquista, kterého nechají naživu jen z toho důvodu, aby obnovil zničený recept na výrobu robotů. Ředitel tohoto závodu se totiž domníval, že roboti by plně nahradili lidskou práci a lidé by se mohli věnovat sobě, mohli by rozvíjet své duševní schopnosti. Ve chvíli, kdy to vypadá už beznadějně, se stane zázrak. Mezi roboty se objevuje cit – láska. Roboti se tak stávají opět lidmi a nastává nový začátek vývoje lidstva.

Bílá nemoc z roku 1937 je symbolem rozšiřující se nákazy fašismu, která zachvátí celý národ. Hlavními protagonisty hry jsou skromný a inteligentní doktor Galén, který zná lék na „bílou nemoc“, a fašistický diktátor Maršál, jež chce ovládnout svět. V momentě, kdy „bílou nemocí“ onemocní již zmíněný diktátor, je ochoten se ze strachu před smrtí vzdát všech svých válečných plánů. Galén je však při cestě na pomoc diktátorovi ušlapán zfanatizovaným davem. Čapek zde chtěl vyjádřit, že jeden člověk s dobrým srdcem je oproti organizovanému násilí bezmocný.

V roce 1936 vyšla kniha Válka s mloky. Námořník českého původu van Toch objeví v moři učenlivé mloky, které začnou lidé využívat pro své potřeby. Mloci se vzbouří proti lidem a začnou je ohrožovat, zabírat jejich území. Děj příběhu není uzavřen. Román končí okamžikem, kdy se objeví první mlok i ve vlnách Vltavy v Praze. Tato kniha je varováním před hrozícím fašismem.

Karel Čapek je jedním z nejznámějších českých spisovatelů, kteří se proslavili i v zahraničí. Byl vynikajícím vypravěčem, oplýval bohatou fantazií i ohromnou slovní zásobou, která se podepsala na řadě jeho kvalitních knih, a to nejen pro dospělé, jako bylo řečeno, ale i v knihách pro děti. Díla tohoto stylistického i jazykového mistra nesmí chybět ve vaší knihovně. Karel Čapek byl zajímavým člověkem, který se zajímal o tolik věcí, byl nadšený z maličkostí. Byl člověk, který žil život plným douškem. Pro mnohé z nás by mohl být vzorem či inspirací. Máme být na koho hrdí. Na úplný závěr bych použila jeho citát, co se týká vyplnění našich snů. Běžte si za svým cílem, neboť: „Neúspěch: nevyužít příležitost.“