Sudetský dům II E-kniha

Úžasné pokračování, těším se na trojku, doufám že bude.

Dvojka rozhodně lepší než jednička! Zvolnilo se tempo, postavy už nejsou tak černobílé. Je fajn, že se do popředí dostal jako hlavní postava František. Dokonce i pod jeho úhlavním nepřítelem Tomečkem se na moment zakymácela židle :) Nové postavy jako Jarmila a její rodina jsou zajímavé. A ten vztah mezi Františkem a Jarmilou je konečně takový opravdovější, není to zkrátka snová Paula. Líbí se mi, jak Javůrek vykresluje postupně ten úpadek v náladě a chování lidí. Tu dobu jsem naštěstí nezažil, ale určité tendence k snadnému zblbnutí davu jsou bohužel aktuální i dnes. Je znát, že se ŠJ jako autor zlepšuje. Příběh už není tak přímočarý, dokáže nám-čtenářům přichystat překvapení anebo si nás "povodit" postupnými náznaky. Autorovi fandím a přeju síly do další tvorby i všech ostatních aktivit, jimž se věnuje. Doporučuju sledovat ho na Facebooku! Těším se na další díl. Ty zatím první dva rozebírám podrobněji ve svém podcastu Proč je to bestseller. Najdete ho na Spotify a YouTube @PJTBpodcast, viz též Recenze ;) Díky za případný poslech!

Ani druhý díl nezklamal ! Úžasná, emotivní kniha Hned musím mít pokračování

Trochu zklamání, protože 1. díl byl rozhodně hezčí. Tady mi vadily na můj vkus až moc soudružské rozhovory a úvahy. Přála bych si víc té osobní stránky, to mi chybělo.

Vracíme se zpět do Sklářů. Malé podhorské pohraniční obce, ze které byli odsunuti po válce tamější němečtí obyvatelé. Na konci prvního dílu knihy se musel František rozloučit s Paulou, poslední pohled do vagónu, než byla obec, jako první tam na západě, před dvěma roky vyčištěna. A teď se začíná odvíjet další krok v historii naší republiky, končí rok 1947. Smolíkovi hospodaří na svých pozemcích, jako ostatní sousedé na statcích ve vesnici. Doba se ale mění. Řízení z východu začíná utahovat šrouby a začíná diktovat. Mladí jsou zatím většinou v klidu, chtějí jen žít své životy. Stejně, jako se zamilovat - a František padl do oka Jarmile. Je do něj zakoukaná až po uši a o politiku se nezajímá. Má svých starostí doma dost - s bratry a hlavně tátou. Za to František ano, protože věci se mění, lidé se mění, stavy a postavení se mění. Kdo byl po válce vidět, ten se buď přizpůsobí a klape v novém režimu nebo se odsune na konec potravního řetězce. Změny nastávají v práci i ve vesnici. Soused poslouchá souseda, aby na sebe navzájem měli co na Národním výboru nahlásit. A ve fabrice, kam do Brodu František dochází, dojde k připravené šťáře a pak zfalšovanému procesu - prostě kdo nejde se stranou, jde proti všem. První vlna se mu ještě vyhnula... ve druhé se ho chce zbavit i nám dobře známý velitel Tomeček. Takže se František z milované dílny přesouvá do studeného tmavého skladu. Ale nezmizel, ani ho nezavřeli, jako jiné jeho kolegy... Nicméně i na Tomečka dojde. Za jeho zásluhy ho přesunou z okresu zpět do Sklářů. Protože přichází kolektivizace do JZD a sedlákům se do družstev vstupovat nechce. A on měl přece takové výsledky, když osidlovali pohraničí Čechy z vnitrozemí - ten um přesvědčování. Ubíhá měsíc za měsícem. Situace se zhoršuje. Výhružky, nátlak a násilí. Na druhé straně Jarmila (a její rodina, o kterou se stará nonstop). Nakonec František dojde k rozhodnutí, že Paula je sice jeho láska, ale je pryč a asi navždy bude, i když čeká, protože Paula přece adresu zná, ale ani Kurt, jeho německý přítel v lesích, pro něj nemá žádnou zprávu - a rozhodne se, že Jarmilu má rád a že jim spolu bude dobře. Celá kniha pro mě byla jízdenkou do dějepisu, protože tohle je období, které prostě zažité nemám, ve škole se o tom neučilo a vlastně jsem si to nějak nedokázala celé představit. Díky knize jsem si mohla udělat velmi barvitý obrázek, jak to tehdy bylo mezi lidmi, celá nálada společnosti, přístup od horních pozic až po toho nejposlednějšího, nebo zdánlivě nejposlednějšího. A nechtěla bych v té době úplně existovat. Možná by čtenář čekal, že závěr knihy dopadne dobře, že prostě rodina bude držet hubu a krok, že vstoupí do družstva se svými polnostmi, že budou plnit vše, co se jim nakáže. Mladí Smolíkovi mají malého synka. Navíc si přibrali do péče dva Jarmiliny mladší bratry, když přišli o tátu, kterého ubili tajní při výslechu. Tady by možná mohla kniha skončit tak, že budou žít a nevyčnívat. Opak je tomu pravdou.. a tak zůstává konec otevřený. Za rok se snad dočkáme posledního, třetího dílu. A že bude stejně dobrý, jako předchozí knihy. Tohle téma si to zaslouží. Silný příběh, s postavami, které známe z jedničky. Z doby, kdy nevěřil nikdo nikomu, ani ve vlastním domě, kdy stát a strana lidi ždímali a štvali proti sobě, jen proto, aby z toho měli oni víc - víc informací, víc moci. No a ani ti ve straně si nemohli být jistí dnem ani nocí. Ani tím, jak sami skončí. To je příběh z období podzimu 1947 až května 1950. Doporučuju, stejně jako Chaloupky a SD1, tohle pokračování je prostě pro každého z nás něco, co bychom měli znát. Protože ta historie zase není tak vzdálená. (a když si připustím poznámku k dnešní době, je to až s překvapením, číst názory některých dnes..)