Sama v Tokiu

Úžasná kniha. Pokud od toho někdo očekává klasický cestopis, tak ho tu moc nenajde. Líbí se mi, jak autorka spojuje svoje vnitřní pocity se zážitky, přidává různé zajímavosti, vysvětluje význam věcí či událostí kterých je zrovna součástí a přidává i pohled do soukromého života. Absolutně miluju, jak každý zážitek z Japonska prokládá svými pocity a myšlenkami. Tahle knížka je přesně pro ty lidi, kteří milují Japonsko, ale bojí se jít té lásce naproti

ama v Tokiu Marie Machytková Autorka nás bere na velmi osobní výlet do japonské metropole, seznamuje nás nejen se současností země vycházejícího slunce ale i bohatou a opravdu zajímavou historií. To všechno v kratších čtivých kapitolách. Moje nadšení je určitě ovlivněno i faktem, že Japonsko je na mém bucket listu už dlouho a rozhodně se tam chci vypravit ! A teď po téhle knize zase o něco víc ❤️

Knihu jsem dostala jako dárek, samotnou by mě nenapadlo si ji koupit, ale musím říct, že mě velmi mile překvapila. Kniha je velmi čtivá a vyprávění rychle plyne, musím říct, že mně se zhmotnění vášně v podobě Plamínka strašně líbilo, a to hlavně proto, že jsem s tím zosobnila a sama chápu, jaké to je, když se do něčeho bezhlavě zblázníte a najednou už pro vás nejsou ty logické a racionální rozhodnutí na prvním místě. "Nejsem doma ani v Japonsku ani v Česku", tak to mi promluvilo do duše. Tento sepsaný životní příběh mě prostě moc bavil až mám trochu pocit, že by to možná vydalo na další díl, kde budu spisovatelce moc přát třeba tu červenou knížečku. :)

Knížka je zajímavá jen svým úvodem. Jinak naprosté zklamání. Autorka rádoby originální promluvou s plamínkem ( vnitřním hlasem), který prská, syčí.... dosáhla spíše notné trapnosti. Popisem vlastní masturbace (jsem věrná) dovršuje tuto trapnost na vyšší level. Knihu bych nikomu nedoporučil, ani ji, jako černého Petra, nebudu nikomu dávat nebudu. O Japonsku jsem se vůbec nic nového nedozvěděl. Horší knihu jsem dlouho nečetl.

Další z řady cestopisů o Japonsku. Bohužel, pokud hledáte primárně cestopisné čtení, budou Vás zde otravovat časté zdlouhavé pasáže o rodinných problémech autorky, které jsem po nějaké době začal přeskakovat. Také častá vnitřní “samomluva s plamínkem”, čili svým vnitřním já, začíná po pár stránkách být dosti otravná a opakující se pomalu v každém druhém odstavci. Něco málo nového a zajímavého o Japonsku se dozvíte, nicméně jak jsem zmínil na začátku, primárně bych tuto knihu nenazval cestopisem, ale spíše osobním vyprávěním části života autorky. Za mne tedy lehké zklamání, měl jsem větší očekávání.